Způsoby chovů drůbeže, jejich ustájení je dnes velkým tématem. Snad všichni se shodneme, že chceme, aby byla i hospodářská zvířata chována za účelem nakrmení lidí, měla co možná nejdůstojnější životní podmínky. Jsou ale klecové chovy skutečně tak špatné?
Jisté skupiny lidí, které se ohánějí tím, že brání zájmy zvířat a vystupují proti velkochovům nosnic v klecových systémech. Až doposud by se mohlo zdát takové jednání logické a velmi humánní. Musíme však brát v potaz celou řadu nezpochybnitelných faktů a zejména to, že bychom měli nechat prostor k vyjádření se k danému tématu odborníkům, kteří se přirozeným chováním drůbeže zabývají a to na vědecké úrovni.
Nepolidšťujme je
To, co připadá člověku neúnosné, může být pro zvíře zcela běžnou součástí života, a to i v přírodě. Důležité je nepolidšťovat hospodářská zvířata. Prase, slepice nebo skot se jistě mnohem lépe vyspí na podlaze na slámě nebo na hradu, než někde v pohodlné posteli, v jaké spí každý z nás. Nepolidšťujme tedy zvířata a jejich potřeby.
Proč zrovna klece
Vraťme se ale ke klecovému odchovu drůbeže, který si vzali na paškál „ochránci” zvířat. Zde je dobré připomenout, že v klecích jsou umístěny pouze slepice, které snášejí vejce. Drůbež chovaná na maso se pohybuje volně. K tomu, aby byly slepice chovány v klecích, měli chovatelé mnoho důvodů. Jedním z hlavních je zdravotní stránka drůbeže, což souvisí s dodáváním zdravých vajec koncovým konzumentům. Takto chovaný kur se lépe a přehledně kontroluje z hlediska možných úhynů nebo nemocí. Když totiž chováte stovky až tisíce slepic volně – pobíhající pohromadě, jen těžko zkontrolujete nebo dohledáte nějaký nemocný nebo uhynulý kus.
Nezávadná vejce
Dalším důvodem, proč je klecový chov u velkochovů využíván je fakt, že slepice jednotlivá vejce neznečistí, neporuší skořápku a samotný sběr vajec je jednodušší a přehledný. Výsledkem je eliminace výskytu nemocí jako je salmonela, jejíž výskyt u vajec od slepic chovaných na podestýlce je výrazně vyšší.
Etologie zvířat
V úvahu bychom měli vzít i etologii zvířat – i slepice mají svoji hierarchii, V jedné kleci je například deset slepic – kde je možné hierarchii vytvořit a podle ní potom žít. U velkých hejn je vytvoření hierarchie prakticky nemožné. Nejen z tohoto důvodů dochází mezi zvířaty k daleko častějším střetům, které končí nezřídka tím, že ostatní slepice jednu konkrétní uklovou k smrti. Na rozdíl od klecového způsobu chovu ji ošetřující personál téměř nikdy nenajde – slepice ji totiž bezezbytku sežerou.
Slepičí openspacy
Že jsou tyto drůbeží openspacy (tj. volné prostory) náročné pro slepice samotné, potvrzuje i fakt, že zde dochází k mnohem větší míře úhynů, a to až o 10 % větším oproti klecím. Ve společném způsobu ustájení dochází i k větší míře rozšíření různých nemocí či parazitů. Je tedy otázkou, zdali jde ochráncům zvířat opravdu o jejich pohodu – nejsou-li brány v potaz jasné argumenty z řad odborníků.
Možná je ještě dobré dodat, že všechny slepice, ať už jsou chované jakýmkoli způsobem, na konci snáškového cyklu přepeřují. Přepeřují již od 50. týdne věku bez rozdílu v systému ustájení. Vypadají zubožené, protože jim původní peří vypelichalo, a nové ještě nestihlo dorůst. Slepice z klecových chovů jsou často zneužívány v různých antikampaních právě v této fázi. Dokonce jsou ukazovány původní neobohacené klece, které jsou využívány z 90 % ve světe (mimo EU). Nenechme se tedy strhnout a používejme selský rozum.
